5minutovka#06 - Comic-Con a Kniha Brno

Začínáme novou sérii, která nás zavede k jedné z klasikžánru. První díly takzvaných Trhlinových válek nazvané Mág (Učedník a Mistr) vycházely už v 80. letech minulého století a během dalších 30 let vyšlo dalších zhruba 30 knih popisujících svět Midkemie a Kelewanu. Mimořádně zajímavá byla také spolupráce s Janny Wurst, která v další knižní sáze nazvané Impérium pomohla Feistovi popsat Trhlinové války z pohledu druhé strany – tedy Tsuranů z Kelewanu žijících ve světě podobném Japonsku. Na Herohero nás najdete zde: https://herohero.co/mecemytymagie 5:22 Jak Feist tvořil svět z RP dobrodružství – nejdříve se podíváme na osobu a zázemí spisovatele. Studium na univerzitě mu trvalo dlouho, asi proto že hodně hrál AD&D. Ale to mu právě dalo základ k vytvoření vlastního světa, protože vytvořené dané světy ani pravidla mu nestačily 18:57 Vývoj Feistova univerza – zpočátku hodně „kopíroval“ fantasy klišé zavedené J.R.R. Tolkienem a v té době hojně používané fantasy autory. Nicméně s postupující ságou si nacházel vlastní styl i myšlenky. V jeho světech je překvapivě málo magie pro většinu lidí, ale pro zasvěcené je naopak velmi mocná, zejména na Kelewanu. 27:49 Střet dvou světů – v čem spočívaly kulturní odlišnosti dvou světů, kdo otevřel trhlinu a jak probíhala nezvyklá válka závislá na podpoře mocných mágů – Ctihodných. Proč vlastně potřebovali Tsurané z Kelewanu obsadit či vyplenit Midkemii? 45:21 Ostrovní království a jeho sousedé – Narýsujeme si základní obraz prostředí, v němž se hrdinové Feistových románů pohybují. Kdo vládne v tzv. Ostrovním království, které sice má hlavní centrum na ostrově, ale v posledních staletích dobylo velkou část kontinentu? Jak se liší jeho západní a východní část? Co přinesl střet s kulturně odlišnou říší Kesh na jihu? A kdo byli dávní dračí jezdci zvaní Valheru?

Ve třetím dílu ke Gluchovského moskevskému Metru se dostaneme nejdřív k postavám. Arťoma i Huntera jsme už víceméně probrali v minulých epizodách, ale je tu spousta dalších, kteří nám mají co říct. Většinou jde o Arťomovi nejbližší (otčím, manželka, tchán…), ale také o nepřátele. Ve druhé půlce se dostaneme k fascinujícímu popisu frakcí, jimiž Gluchovský ukazuje, že ani po globální katastrofě lidstvo nedokáže opustit zhoubné diktátorské ideologie. Obě strany extrémů pak proti sobě vede skupina mocichtivých byrokratů. Na Herohero nás najdete zde: https://herohero.co/mecemytymagie 4:26 Opakování k Arťomovi – ač jsme si hlavního hrdinu už probrali, některé jeho základní rysy je potřeba znovu zdůraznit, aby mohli navázat ostatní. 11:02 Otčím Suchoj – ujal se Arťoma jako sirotka a vychoval ho ve stanici VNDCH. Arťom ho má rád jako vlastního otce, ale nelíbí se mu jeho váhavost, usedlost a nedostatek výzkumné iniciativy. 16:57 Ještě jednou Hunter – ani největšího drsňáka, který se z kladného bijce změní ve vraždící stroj toužící po kořisti nemůžeme úplně vynechat. 20:41 Bourbon a Chán, průvodci podzemím – první z nich brzy zemře a naváže na něj nejmystičtější postava Metra, která je bytostně spjatá s duchem celého komplexu, dokáže krásně filozofovat, byť úplnou pravdu se o něm nedozvíme. 28:44 Největší Sparťan Milnik – šéf silné ozbrojené jednotky Sparta spojené s Polis, navíc Arťomův tchán, který mu několikrát hodně pomůže, ale bývá na něj i dost naštvaný, když se bojí o svou dceru. 30:51 Danila, Ulman, Anna a Besolov – další postavy už jen stručně, jeden učený bráhmán, elitní střelec velmi vtipný (asi jediný v Metru), Arťomova manželka a hlavní záporák 39:40 Diktátorští extrémisti ve světě smrti – zdánlivě stojí Rudá linka, coby pohrobci někdejších komunistů, a nacistická Čtvrtá říše proti sobě, ale ve skutečnosti toho mají hodně společného a jejich konflikt má hlavní příčinu, o níž ani oni sami nevědí 53:53 Obchodníci z Hanzy – název podle středověkého obchodního spolku, umístění na strategické kruhové lince metra, nesmírná obchodní moc a hybná páka metro-ekonomiky 56:34 Polis, Sparta a další – vrchol postapokalyptické civilizace vyniká kulturou i osvětlením. Sparta je zčásti ozbrojenou silou Polis, ale není s ní napevno spojená. Další frakce už vezmeme jen v rychlosti, ale nemůžeme zapomenout na Che Guevarovy revolucionáře.

Jeďte se podívat do tunelů, co připomínají moskevské Metro (od Gluchovského). Tento krátký díl je výjimečný tím, že ho nenahrál Jindra,ale Kája, který vás chce pozvat na mimořádně zajímavý objekt, na nějž narazil při své dovolené. Jedná se o podzemní letiště Željava zvané Objekt 505, které leží na hranicích Chorvatska a Bosny. Vybudovala ho někdejší Jugoslávie jako obranu proti případné invazi „imperialistů ze Západu“, aby si uchránila své letectvo. Nakonec ho vyhodili do povětří sami, když začala v 90. letech jugoslávská válka. Už jste tedy asi pochopili, že nejde o žádné fantasy, ale Kája zde navazuje na svůj cyklus o Metru, protože přesně to mu zdejší tunely připomněly.

První živé vystoupení našeho podcastu se natáčelo na konci srpna na hradě Svojanově, jak už možná víte z třetí 5minutovky. Konal se tam festival inspirovaný fantasy renesancí, tedy světem víl, elfů a skřítků, kteréžto téma jsme si také zvolili jako svůj příspěvek. Bohužel s námi kvůli nemoci nemohl jet Gábin, ale s Kájou jsme tam pohovořili o několika zajímavých renesančních (a barokních) autorech, kteří různými způsoby popisovali pohádkovou Faerii, již obývají tajemné nadpřirozené bytosti. Pozvánka na náš Discord (platnost 1 měsíc): https://discord.gg/nNTzN2Wht Na Herohero nás najdete zde: https://herohero.co/mecemytymagie 4:46 Opakování středověku – na úvod jsme kvůli kontextu museli stručně zopakovat (vy už to znáte z epizody #32), jak se mýty o elfech a vílách zrodily v dávných pohanských dobách, co s nimi udělal „temný“ středověk a v jaké podobě je pak převzala renesance. 24:25 Shakespearův Sen noci svatojánské – dnes jde o nejslavnějšího renesančního autora a jeho král elfů Oberon i královna Titanie jsou dodnes hrdinové mnoha divadel, dokonce i v Čechách a na Moravě. Ač je krátké dílko spíše rozpustilou komedií, nějaké poselství o tehdejší představě elfího dvora a elfího lesa nám přináší. 46:02 Tolkienova recepce i kritiky Shakespeara – britský profesor svého předchůdce za pojetí elfů podrobil tvrdé kritice, přesto si z jeho díla zjevně vzal i inspiraci, která je na několika místech poznat. 52:30 Spenserova Královna víl – v originále Faerie Queene. Nesmírně obsáhlé dílo o elfí říši její slavné královně Glorianě, která však v románu téměř nevystupuje. Elfové tam připomínají spíše artušovské rytíře a je tam dokonce i jedna rytířka. 65:25 Fantasy před Shakespearem – po vynálezu knihtisku se zábavná literatura s nadpřirozenými náměty hodně rozšířila. Podíváme se na Utopii, Agrippu i Václava Hájka z LIbočan. 76:15 Draytonův Dvůr víl – roku 1627 vyšlo dílo Nymphidia, The Court of Fairy (Nymfidie aneb Dvůr víl) od Micheala Draytona. Elfové tam mají velikost hmyzu, jezdí ve skořápkách a bojují s jehlami. 80:18 Kirkova Tajná obec – skotský pastor na Vysočině sbíral etnografický materiál, odhalil tajemství místní Faerie v knize The Secret Commonwealth (Tajná obec či Tajemné společenství) roku 1691 a o rok později zmizel. Unesli ho elfové?

Další krátký díl z rubriky „Co Jindru zaujalo ve fantasy“ je věnován „hracím knihám“ (tedy správně asi „herním“). To je taková kombinace klasického stolního RPG (hry na hrdiny) pro jednoho a běžné knížky. Tedy byla v minulém století, ale tomuto fenoménu věnujeme zvláštní plnohodnotný díl. Občas se u toho i házelo kostkou. Já se tentokrát podívám na technologickou novinku, protože jsme dostali nabídku na Early Access od projektu EPOS, který dává dohromady tým autorů pro tvorbu Gamebooků pro aplikaci na mobil. Některé jsou zdarma (nebo aspoň prvních pár kapitol), jiné musíte zakoupit, ale to už tak bývá. Každopádně obsah vypadá hodně zajímavě, takže si ho pojďme zhodnotit. Předem prozradím, že mě nejvíc zaujali Runovládci od Adama Poštolky (Zlatohlávka) a Viktora Goldmana.