Epizoda 49: Michal Šnobr

S výtvarníkem, hudebníkem a textařem Milanem Caisem jsme začali hudebními vlivy a řekli jsme si, proč máme oba rádi skupinu The Police. Povídali jsme si o hudebních začátcích Tata Bojs i o tom, co je dnes při jejich koncertech nového – třeba proč Milan nebubnuje pořád, ale občas jenom zpívá a tančí. Pak Milan vyprávěl o své výtvarné kariéře a o tom, jak se k ní dostal. Ale řečnili jsme třeba i o Praze a o kutnohorském GASKu, kde má právě výstavu.

S ekonomem Lubomírem Lízalem, bývalým ředitelem CERGE-EI a bývalým členem bankovní rady ČNB, jsme dlouze mluvili o tom, čemu se věnuje poslední dekádu, a tím je energetika, přesněji ekonomické zákonitosti energetiky. Pověděli jsme si, jaká jsou největší rizika české energetiky, a vysvětlili si, že jsme nedokázali bojovat včas za svoje zájmy. Řekli jsme si, v čem je česká energetika specifická a v čem se liší od severských zemí, Polska, Slovenska, Německa i Rakouska. Výstavba nových plynových zdrojů se protáhne. Nejsou turbíny. Čekají nás blackouty a regulační stupně?

Sochařka a malířka Erika Bornová a malíř Tomáš Císařovský jsou první manželský pár v podcastu Ředitelé zeměkoule. Ale pozval jsem je i proto, že oni dva spolu také v posledních letech rádi vystavují a těší je prezentovat svou práci společně. Začít jsme v případě Eriky museli slavným otcem Adolfem Bornem a v případě Tomáše výrazným otcem Josefem, výtvarníkem a disidentem. Těžištěm rozhovoru je ale povídání o jejich vlastní výtvarné práci a životě. Řeč ovšem přišla třeba i na Doubici, kde mají chalupu, na Prahu, Milana Knížáka nebo výtvarné a architektonické památky minulého režimu.

Mnohokrát oceněný architekt Petr Hájek stojí například za přestavbou karlovarských Císařských lázní, druhou částí pražské galerie DOX nebo chystanou dostavbou a rekonstrukcí Invalidovny. Mluvili jsme o Karlových Varech, odkud pochází, ale také o Praze a Lucerně, o soužití s úřady a památkáři, o nerealizovaných projektech a o tom, jak se s nimi smíří ego architekta. Petr navíc umí krásně vyprávět příběhy budov, na kterých pracoval.

Marie Zelbová vloni zaujala nesmírně autentickou, syrovou, ale také jemnou a křehkou knihou „Táňa, Praha 3, Žižkov“. Je to kniha o její matce – krásné, svobodomyslné a zároveň prokleté a sebedestruktivní bytosti, která, ač sama v chudobě, vždy poskytla azyl lidem v nouzi, umělcům, hudebníkům, excentrikům, ztroskotancům, opilcům i narkomanům, často v jedné osobě. Je to kniha o jejím bratrovi, který tak smutně skončil. Je to kniha o jednom open house, ale také kniha o příběhu Marie Zelbové a o tom, jak jí na cestě z pekla pomohl skauting. O tom všem jsme si povídali – a taky o tom, jak je možné, že jsme se potkali až nyní, když i já tolik postav z knihy dobře znám.