Show Notes
Počátky raketové techniky byly dosti divoké a nebezpečné. Přesto z nich nakonec vyrostly kosmické programy, které nás dovedly až na Měsíc. Určitě stojí za to si připomenout dobu, kdy se budoucí konstruktéři svému okolí jevili jen jako hrstka bláznů se sebevražednými sklony.
Přednášející Petr Tomek je novinář, spisovatel a popularizátor vědy se zálibou v komentování společenského dění, propagaci a popularizaci kosmonautiky, futurologie, nezávislého filmu, hédonismu a steampunku. Jako novinář působil v redakci časopisu VTM Science později v roli šéfredaktora v redakci elektronického literárního časopisu Lemurie. Zatím mu vyšly tiskem tři knihy – Ztracený Měsíc, o tom, proč nebyli lidé čtyřicet let na Měsíci, Ateista - soubor textů vztahujících se, nepřekvapivě, k ateismu, a populárně-vědecká miniatura Láska, sex a vesmír.
Videozáznam: https://youtu.be/qCbZC1LfNr8
Kanál LLionTV: https://www.youtube.com/channel/UCxfsOe_Vg1-WzUk3Xe5mkIw
Patron Pátečníků: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
Sisyfos: https://www.sisyfos.cz/, Pátečníci: http://www.patecnici.net/
More from Pátečníci
Videozáznam přednášky: https://youtu.be/09DyXkWB2Xs
Záznam pátečnické přednášky ze 7. 2. 2020 na téma: Kepler u Tychona - osudové setkání v dějinách vědy. Před 420 lety ve čtvrtek 3. února 1600 se na zámku v Benátkách nad Jizerou poprvé setkal tváří v tvář nejlepší astronomický pozorovatel tehdejší epochy Tycho Brahe s jejím nejlepším matematickým teoretikem Johannem Keplerem. Bylo to osudové setkání, které významně přispělo ke zrodu moderní matematicky formulované přírodovědy. Popíšeme okolnosti tohoto setkání, přiblížíme oba hlavní protagonisty, jejich díla a osudy, odvíjející se na pozadí přelomové doby i společenského a kulturního kontextu rudolfínské Prahy.
Krátká přednáška o velké změně ve vnímání naší doby. Před jakými výzvami stojíme a jak víme o tom, že se svět mění? Proč už nelze citovat dystopické vize jakými byla Orwellova kniha 1984 nebo Huxleyho Konec civilizace? V čem se svět změnil a jakou roli v něm hraje jednotlivec?
Podíváme-li se na historii střetů vědy a víry hlouběji, zjistíme, že u jejich zrodu nestály spory o náboženská dogmata. Proč vadili právě Galileo, Bruno a Darwin, zatímco Newton a Galvani nikoliv? Jaký typ střetů lze čekat v budoucnosti? Přesune se kolbiště na půdu humanitních oborů? A nakonec možná nejobtížnější otázka: za jakých podmínek se může i z vědeckého skepticismu stát svého druhu víra?
Daniel Kahneman, psycholog, držitel Nobelovy ceny za ekonomii, v knize seznamuje se dvěma systémy, které řídí to, jak přemýšlíme a jak se rozhodujeme. Systém 1 je rychlý, intuitivní a emocionální. Systém 2 je pomalý, váhavý a logický. Kniha nabízí pohled, jak přemýšlíme, a přitom odhaluje, v kterých situacích můžeme a kdy naopak nesmíme věřit své intuici (Systém 1) a také kdy a jak čerpat z přínosu pomalého myšlení (Systém 2). Obsahuje i poznatky o tom, jak vznikají naše rozhodnutí v pracovním i osobním živote – a hlavně, jak se vyvarovat chyb.