Show Notes
Československo vzniklo 28. října 1918 a fakticky existovalo s krátkým přerušením druhé světové války až do roku 1992. Válka ale charakter státu zásadně proměnila. Ale ani ona pověstná a opěvovaná první republika nebyla bez chyby a na její vznik se mimo jiné vážou i nejasné okolnosti a tragické osudy, z nichž lze uvést tu nejznámější: leteckou nehodu Milana Rastislava Štefánika. Koneckonců ani den vyhlášení samostatnosti se v Čechách neobešel bez problémů.
More from Dvojka
Výbuch před panelovým domem v Horšovském Týně připomínal vyřizování účtů z divokých devadesátých let. Psal se ale rok 2024 a plzeňská mordparta pátrala po neznámém pachateli, který nastražil podomácku vyrobenou bombu. Stopy nakonec kriminalisty přivedly k milostnému trojúhelníku a pomstě, která málem skončila vraždou. Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.
Alfons Mucha byl nadšeným zastáncem samostatného Československa. „Všechny práce pro republiku dělal zadarmo. Tvrdil, že práce pro jeho národ nesmí být poskvrněna penězi,“ vzpomíná jeho vnučka, výtvarnice a šperkařka Jarmila Mucha Plocková. Co měla se slavným dědečkem společného? Jak dnes pokračuje v jeho odkazu? A co objevila při pátrání po jeho prvním pařížském ateliéru? Poslechněte si Blízká setkání s Adélou Gondíkovou.
Československo už více než třicet let neexistuje, přesto jeho vznik zůstává jedním z nejvýznamnějších českých svátků. Proč se stále vracíme k odkazu první republiky a Tomáše Garrigua Masaryka? Co nás jako národ spojuje a na co můžeme být dnes hrdí? „Národní hrdost je nejlepší obranou proti nacionalismu,“ připomíná politoložka Vladimíra Dvořáková. Jakou roli hrají státní symboly a proč se demokracii musíme učit už od dětství?
Štěpánka Haničincová provázela dětstvím několik generací českých dětí. V 50. letech zakládala televizní vysílání a je podepsaná pod takovými fenomény, jako byl třeba Malý televizní Kabaret. V Úžasných životech na ni zavzpomíná dlouholetý kolega Jiří Chalupa, scenárista a dramaturg. Štěpánku Haničincovou si uchoval v paměti jako laskavého člověka, který si i v nepříjemných situacích zachovával úsměv na rtech.
Přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě skončil 27. října 1975. Historie této památky sahá do 13. století. Na základech raně gotické baziliky, kterou roku 1515 zničil požár, vyrostl nový kostel v renesančním stylu. V druhé polovině 20. století se v podkrušnohoří naplno rozjela těžba hnědého uhlí a té ustupovala i lidská sídla. Největší demoliční akcí byla likvidace starého města Most. Jedinou památkou, která po něm zůstala, je právě kostel Nanebevzetí Panny Marie.