Show Notes
Podobně jako vynález parního stroje před dvěma sty lety nastartoval průmyslovou revoluci, tak i moderní elektronika a komunikační technologie by nemohly vzniknout bez základních objevů kvantové fyziky, o které se opírá například i celý polovodičový průmysl - od prvních tranzistorů, přes Váš oblíbený kávovar, až po dnešní nejvýkonnější počítačové procesory. Mimo své zjevné praktické využití také kvantový popis světa zásadním způsobem ovlivnil náš náhled na povahu hmoty, fyzikálních jevů a na zákony, kterými se obojí řídí. V této přednášce se proto pokusíme společně porozumět motivaci pro samotný vznik kvantové teorie, představíme si její hlavní myšlenky, několik zajímavých důsledků a nastíníme pár nevyřešených otázek.
Jednu z oblastí výzkumu, která by bez kvantové fyziky nemohly vůbec vzniknout a přitom dnes již má intenzivní praktické využití, představuje právě supravodivost. Co to je supravodič, jak zhruba funguje, jestli má opravdu nulový odpor, kde se se supravodiči setkáme a co (ne-)můžeme od supravodivých materiálů v dohledné době čekat si povíme v druhé části této přednášky, která bude doplněna experimenty se supravodiči chlazenými kapalným dusíkem.
RNDr. David Schmoranzer, Ph.D., je zaměstnancem Katedry fyziky nízkých teplot, Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Z široké oblasti problematiky fyziky nízkých teplot se věnuje především studiu kryogenních kapalin, zejména supratekuté fáze izotopu 4He. V pražské Laboratoři supratekutosti se zaměřil především na výzkum přechodu k turbulenci v normálním a supratekutém 4He v proudění vyvolaném oscilujícími tělesy, např. křemennými ladičkami, nebo různými drátky či disky. Ve stejných pracovních tekutinách také zkoumal kavitaci a akustické jevy, zejména pak bilanci mezi odporovou silou viskózní a akustickou. Další informace: www.superfluid.cz
Videozáznam přednášky: https://youtu.be/bwAV8lr5KYQ
Kanál LLionTV: https://www.youtube.com/channel/UCxfsOe_Vg1-WzUk3Xe5mkIw
Patron Pátečníků: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
More from Pátečníci
Počátky raketové techniky byly dosti divoké a nebezpečné. Přesto z nich nakonec vyrostly kosmické programy, které nás dovedly až na Měsíc. Určitě stojí za to si připomenout dobu, kdy se budoucí konstruktéři svému okolí jevili jen jako hrstka bláznů se sebevražednými sklony.
Videozáznam přednášky: https://youtu.be/09DyXkWB2Xs
Záznam pátečnické přednášky ze 7. 2. 2020 na téma: Kepler u Tychona - osudové setkání v dějinách vědy. Před 420 lety ve čtvrtek 3. února 1600 se na zámku v Benátkách nad Jizerou poprvé setkal tváří v tvář nejlepší astronomický pozorovatel tehdejší epochy Tycho Brahe s jejím nejlepším matematickým teoretikem Johannem Keplerem. Bylo to osudové setkání, které významně přispělo ke zrodu moderní matematicky formulované přírodovědy. Popíšeme okolnosti tohoto setkání, přiblížíme oba hlavní protagonisty, jejich díla a osudy, odvíjející se na pozadí přelomové doby i společenského a kulturního kontextu rudolfínské Prahy.
Krátká přednáška o velké změně ve vnímání naší doby. Před jakými výzvami stojíme a jak víme o tom, že se svět mění? Proč už nelze citovat dystopické vize jakými byla Orwellova kniha 1984 nebo Huxleyho Konec civilizace? V čem se svět změnil a jakou roli v něm hraje jednotlivec?
Podíváme-li se na historii střetů vědy a víry hlouběji, zjistíme, že u jejich zrodu nestály spory o náboženská dogmata. Proč vadili právě Galileo, Bruno a Darwin, zatímco Newton a Galvani nikoliv? Jaký typ střetů lze čekat v budoucnosti? Přesune se kolbiště na půdu humanitních oborů? A nakonec možná nejobtížnější otázka: za jakých podmínek se může i z vědeckého skepticismu stát svého druhu víra?