Jaroslav Nešetřil: Složitost kombinatorických úloh a P versus NP problém (Pátečníci, PřF UK, 31. ledna 2020)
PátečníciShow Notes
Složitost kombinatorických úloh a P versus NP problém. P vs. NP je dnes jeden z nejznámějších matematických a informatických problémů. V přednášce se pokusím vysvětlit proč tomu tak je, proč se zdánlivě speciální problém může stát centrálním a dokonce populárním problémem. To není otázka pouze historická, ale rovněž aktuální například při diskusi o důležitosti matematiky.
Prof. RNDr. Jaroslav Nešetřil, DrSc. (* 13. března 1946 v Brně), český matematik, profesor Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a výtvarník. V matematice se zabývá především kombinatorikou (Ramseyova teorie), ale také algebrou a teoretickou informatikou, jeho Erdősovo číslo je 1. Ve výtvarném umění spolupracuje s Jiřím Načeradským. Mezi lety 1964 a 1969 studoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, část tohoto studia však strávil v zahraničí, konkrétně na Universität Wien (1968) a McMaster University v Hamiltonu v Kanadě (1969). Titul RNDr. získal v roce 1970, CSc. roku 1975 a DrSc. 1988. Roku 1987 se stal docentem a 1993 profesorem Univerzity Karlovy. V současné době je profesorem katedry aplikované matematiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a současně ředitelem Institutu teoretické informatiky a DIMATIA Centre, jehož je také zakladatelem. Jaroslav Nešetřil je autorem více než 250 odborných článků.
Videozáznam přednášky: https://youtu.be/a2MvHPuxQZc
Kanál LLionTV: https://www.youtube.com/channel/UCxfsOe_Vg1-WzUk3Xe5mkIw
Patron Pátečníků: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
More from Pátečníci
Počátky raketové techniky byly dosti divoké a nebezpečné. Přesto z nich nakonec vyrostly kosmické programy, které nás dovedly až na Měsíc. Určitě stojí za to si připomenout dobu, kdy se budoucí konstruktéři svému okolí jevili jen jako hrstka bláznů se sebevražednými sklony.
Videozáznam přednášky: https://youtu.be/09DyXkWB2Xs
Záznam pátečnické přednášky ze 7. 2. 2020 na téma: Kepler u Tychona - osudové setkání v dějinách vědy. Před 420 lety ve čtvrtek 3. února 1600 se na zámku v Benátkách nad Jizerou poprvé setkal tváří v tvář nejlepší astronomický pozorovatel tehdejší epochy Tycho Brahe s jejím nejlepším matematickým teoretikem Johannem Keplerem. Bylo to osudové setkání, které významně přispělo ke zrodu moderní matematicky formulované přírodovědy. Popíšeme okolnosti tohoto setkání, přiblížíme oba hlavní protagonisty, jejich díla a osudy, odvíjející se na pozadí přelomové doby i společenského a kulturního kontextu rudolfínské Prahy.
Krátká přednáška o velké změně ve vnímání naší doby. Před jakými výzvami stojíme a jak víme o tom, že se svět mění? Proč už nelze citovat dystopické vize jakými byla Orwellova kniha 1984 nebo Huxleyho Konec civilizace? V čem se svět změnil a jakou roli v něm hraje jednotlivec?
Podíváme-li se na historii střetů vědy a víry hlouběji, zjistíme, že u jejich zrodu nestály spory o náboženská dogmata. Proč vadili právě Galileo, Bruno a Darwin, zatímco Newton a Galvani nikoliv? Jaký typ střetů lze čekat v budoucnosti? Přesune se kolbiště na půdu humanitních oborů? A nakonec možná nejobtížnější otázka: za jakých podmínek se může i z vědeckého skepticismu stát svého druhu víra?